Českou pobočku vydavatelství Universal Music po dvanácti letech opouští umělecký ředitel Martin Červinka. Kariéra pětačtyřicetiletého Červinky firmě přinesla miliony prodaných desek českých interpretů. Stál za úspěchem chlapeckých kapel Lunetic a Chaozz v devadesátých letech, napomohl úspěšnému návratu Heleny Vondráčkové. V Česku prosadil slovenskou zpěvačku Janu Kirschner a jeho posledním velkým úspěchem byl objev dětské pěvecké hvězdy Ewy Farné.

"Měli jsme odlišnou představu, jak by firma měla dál fungovat," naznačuje důvod svého odchodu Červinka. "Všichni pojali podezření, že by bylo dobré skloubit vydavatelství s koncertní činností. Měl jsem jen rozdílný názor na to, jak to udělat."

reklama
reklama

Lunetiky nikdo nechtěl

Červinkův odchod je příznakem změn, jimiž budou velká hudební vydavatelství muset projít. Není ale jasné, zda přitom nepoztrácejí personál z klíčových pozic. "Z původně nadaného hledače výtvarných talentů se stal český otec talent-scoutingu," komentuje Červinkovu kariéru hudební publicista Josef Vlček. "Jenomže firmy se teď zbavují těch, kteří jsou drazí, byť by byli profesionálně sebevíc schopní," dodává.

Po roce 1989 Červinka doma v Liberci pět let slušně prosperoval jako obchodník s uměleckými díly. Zároveň vedl lokálně úspěšnou kapelu, po níž, paradoxně - vzhledem k jeho pozdějšímu povolání - nezbyla žádná dobře nahraná deska.

Do nově otevřené české pobočky amerického Polygramu, jež později koupila firma Universal, přišel v polovině devadesátých let. "Objevování talentů pro nás vlastně byla z nouze ctnost, protože ten porevoluční trh s velkými umělci už byl rozdělený," popisuje Červinka. "Lunetiky nikdo nechtěl. Rozhodlo, když jsem se na ně šel podívat na diskotéku v Mostě. Viděl jsem je, jak tam stojí v nátělnících a myslí to vážně...," vzpomíná na svůj obchodně nejúspěšnější tah v devadesátých letech, kdy boybandy jako britští Také That dostaly český protějšek.

Neměl však obdivovatel Dylana, Springsteena a Toma Waitse tehdy těžkou hlavu, že nabízí zboží, jemuž se jeho vrstevníci i kritika přinejlepším smějí? "Od začátku jsem se nad to dovedl povznést. Po třináctiletých dětech nemůžete chtít, aby poslouchali Toma Waitse. Musí tomu předcházet nějaká životní zkušenost."

Heleno, vrať se

S oblibou chlapecké party z Mostu byl vlastně nepřímo spojený i návrat Heleny Vondráčkové, tehdy považované za vyhaslou hvězdu. "Natočili jsme s ní jednu desku a nic se nedělo. Napadlo mě, že by mohla spolupracovat s producentem Lunetiků, aby její nahrávky byly popovější a živější. On v té době už bydlel v Belgii. Celé Helenino okolí ji od toho zrazovalo. Přemýšlela, že se vrátí, ale má buldočí povahu," vzpomíná Červinka.

U bývalé slovenské miss Jany Kirschner se zas osvědčila trpělivost. "Byla to doba, kdy se u nás v rádiích slovenská hudba vůbec nehrála. Teprve na jejím prvním větším koncertu v pražské Akropoli se to konečně zlomilo. Shodou okolností se tehdy na Slovensku stala zlatou slavicí a rádia začala hrát po dlouhé době první slovenskou písničku, Voda čo ma drží nad vodou od Elánu. To Janě otevřelo dveře," míní Červinka.

Spokojeně mluví také o mladé Ewě Farné, kterou poprvé slyšel na demosnímku zpívat skladby teenagerského idolu, Američanky Avril Lavigne. "S takovou emocí v hlase jsem se nikdy nesetkal. Na tom snímku byla prokazatelně lepší než originál."

Zbůhdarma nestřílím

S poklesem prodeje hudebních alb ale přicházel čas zeštíhlování týmu a vydavatelské hry na jistotu.

"V době, kdy bychom zvukem a produkcí nahrávek pomalu Evropu doháněli, je to škoda," uvažuje Červinka. "I když zároveň tvrdím, že když je písnička dobrá, v zásadě moc nesejde na její podobě." Cédéčka tu podle něj jako nosič určitě nějakou dobu ještě zůstanou, hudební průmysl se však nenávratně mění.

Jaká je tedy jeho představa o fungování vydavatelů? "Kdybych řekl, jak si takovou budoucnost vydavatelství představuji, vystřílel bych si náboje," usmívá se Červinka.

reklama