* Jonáši, jak se stane z rapera influencer?

První videoklip kapely, kterou jsem založil s kamarádem, dosáhl po umístění na YouTube milion přehrání, když mi bylo 19 let. To bylo v roce 2012. O rok později jsem vytvořil první vlastní písničku Se Zblázním, která má dnes 16 milionů přehrání. Jak rostl počet lidí, kteří moje videoklipy sledovali, plynula z toho poptávka po tom, kdo ten Jonáš vlastně je. Přibývaly prosby jako „můžeš nám ukázat, jak to vypadá, když jedete na koncert, můžeš nám říct něco o sobě?“ a podobně. A tak jsem před pár lety začal na YouTube sdílet i jiné věci jako knížky, cestování, vzdělávání, filmy, seriály, prostě věci, které hýbou mladou generací. Tenkrát mi bylo 21 let a sledovali mě převážně moji vrstevníci. Největší skupinu diváků na YouTube tvořili mladí ve věku 13 až 17 let a polovina mých fanoušků v té době vlastně ještě nebyla dospělá.

reklama
reklama

* A v současné době?

Nyní mě sleduje přes dvě stě tisíc lidí, kdy 52 procent je mezi 18 až 25 lety, a původně nejsilnější skupina mezi 13 až 17 lety klesla na dvacet procent.

* Mezi náctiletými jsou v současné době fenoménem platformy s hudebními videy typu TikTok (dříve Musically). Je znát, že nejmladší publikum přechází sem?

Ano. Kamarádka má šestiletou dceru a ta mi řekla, že na TikTok jsem už starý. Asi jsem. Pro ty nejmladší už nejsem tak zajímavý, protože nejsem aktivní na jejich oblíbené sociální síti. Zároveň dvanáctileté dítě nezajímají témata typu budování osobního brandu, která naopak teď naplňují mě. Ale není to tak, že ti nejmladší nepoužívají Instagram nebo že nechodí na YouTube. Na rozdíl od Facebooku a Instagramu je YouTube pořád platforma, kde nemusejí být registrovaní, aby mohli obsah konzumovat. Proto se děje to, co se děje. Nejsledovanějšími jsou na YouTube ta nejbizarnější videa, která dospělým přijdou jako absolutní odpad, ale děti zajímají. Děti jsou zároveň nejaktivnějšími konzumenty, nejčastěji likují příspěvky a píšou komentáře.

* Naznačil jste, že jste se vydal i cestou konzultantství. Co přesně děláte?

Když jsem začínal, neuměl jsem žádné osobní PR. Musel jsem zjistit, jak třeba s Facebookem pracovat, aby se můj výrobek dostal k lidem. Velkou část mé fanouškovské základny tenkrát tvořilo mladší publikum, jak jsem zmínil, a já jsem s nimi byl v každodenním kontaktu. Díky pokusům a omylům jsem získal dobrý přehled o tom, jak tráví svůj čas, co konzumují za obsah či jaké jsou jejich priority. A to se teď snažím říct firmám, které chtějí mladé publikum oslovit.

* Když jste začínal být aktivní na YouTube, v oblasti marketingové spolupráce to byl ještě pravěk. Jak jste se dostal přímo ke spolupráci se značkami?

V roce 2012 jsem sám přišel za značkou Supra, která dělá převážně streetwearovou obuv. Nosil ji například zpěvák Justin Bieber a nejvíce rezonovala právě ve skupině, která mě sledovala. Podařilo se mi je přesvědčit, aby se mnou spolupracovali. Dostali jsme tenkrát s kamarádem každý po dvou párech bot s tím, ať ukážeme, co umíme, a po prvním videu jsme podepsali kontrakt na roční spolupráci. Na přelomu let 2014 a 2015 přišla spolupráce se společností CocaCola, která už nebyla čistě barterová, ale začali jsme se podporovat svými aktivitami navzájem. Čili když jsem přišel s nějakým projektem, tak ho podpořili nejenom výrobky, ale samozřejmě i finančně.

* S jakými značkami spolupracujete nyní?

Dlouhodobou spolupráci si držím pouze s firmami Coca-Cola a O2. Jsem zastáncem toho, že kvalitní a menší počet značek je častokrát lepší, než každý měsíc poutat svého diváka na něco jiného. Je tady ještě jeden obchod Snapbacks. cz, neboť kšiltovky ke mně patří. Ale to je spíše takový přátelský vztah.

* Práce pro velké množství značek se influencerům dnes často vyčítá, neboť tím ztrácejí svou důvěryhodnost.

Přesně tohle se snažím vysvětlovat ostatním tvůrcům, že pokud vytváří obsah pro svoji cílovku a v pondělí jí řekne, že rtěnka XY je skvělá a už za 14 dní poutá tím, že její konkurence na trhu je vlastně také skvělá, nechápu, proč by tomu měl někdo věřit. Otázkou je, zda je to pro takové influencery přímo společenská sebevražda, spíše se tím oddělilo zrno od plev, protože divák není hloupý.

* Jak poznat kvalitního influencera?

Dělím influencery na tři vlny. V té první byli Jirka Král, Shopaholic Nicol, Gogo a další, kteří dělali to, co je baví, a čemu věří. Další vlna už to začala dělat pro peníze. Dneska víte o člověku spoustu věcí, ale nemůžete říct, jestli má doopravdy věc, kterou propaguje, rád nebo ne. Proto se snažím stále držet spolupráci s Coca Colou. Kdyby skončila, tak ale nebudu dělat pro Pepsi ani Kofolu, protože bych se na sebe nemohl podívat do zrcadla, což u spousty lidí neplatí. Značky si kupují názor a tvůrcům to není blbé. Samozřejmě jsou tady lidé, kteří si uvědomují, že mají vliv a podle se toho chovají, ale 90 procent je čistě o tom, za kolik. Třetí vlna jsou pro mě ti nejmladší, pro které už je YouTube trapný, nemají Facebook a jsou na Musically. Neříkám, že je to dobře nebo špatně, ale prostě se to děje.

* Co se v poslední době mezi influencery vyloženě nepovedlo?

Mě fascinovalo vystoupení Taryho, nejsledovanějšího youtubera, který má 750 tisíc odběratelů. Na otázku jednoho z fanoušků, proč oblečení, které prodává, je drahé, řekl doslova „není drahý, jen ty máš málo peněz“. Děti, které ho sledují, věří tomuhle klukovi absolutně všechno, a on se chová k lidem takto. To není jediný exces, natočil také video, kde jel rychlostí 250 km za hodinu na české dálnici apod. To jsou obrovské přešlapy, které jsou podle mě morálně špatně.

* Dalším problematickým bodem, který řeší i v zahraničí, je označování placené spolupráce. Jak je to s přiznáváním placené reklamy?

Bohužel spousta influencerů nemá potřebu říct „tohle je reklama, jdu prodat něco, za co mi zaplatili“. Někteří z nich říkají, že jim přicházejí od firem požadavky „prosíme, aby to vypadalo co nejvíc přirozeně, a ne jako reklama“. Mně se to nestává, neboť se držím stále dvou firem. A zase jsme u té zodpovědnosti. Dítě, které je sleduje, pak jde za rodiči a řekne „já to chci taky“.

* Je podle vás dostatečné označovat reklamu hashtagem ad nebo spolupráce?

Myslím si, že v době, kdy průměrný žák na druhém stupni základní školy umí lépe anglicky než já, je označení ad úplně v pořádku. Spolupráce je krok vstříc těm nejmenším, kteří fakt nemusí vědět co ad je. Za sebe nevidím, co víc by mělo být potřeba, aby to zase nenarušovalo komunikační linku. Neříkám, že to mám schovat mezi 50 hashtagů na konci, ale rozhodně jsem proti tomu začínat příspěvek hashtagem spolupráce. Nedává mi to smysl.

* Vloni proběhla velká studie Univerzity Karlovy, která ukázala, že mezi mladými ve věku 8 a 15 let rozumí tomu, co je ad, jen jedenáct procent dětí.

Já s tímto průzkumem bojuji z toho důvodu, že tam je ukázána moje fotografie, u které děti řekly, že nejde o reklamu. Autoři průzkumu ale tvrdí, že to je reklama a děti to nepoznaly. Jenže to reklama opravdu nebyla a mně to bourá všechno, o co se snažím.

* Zaznamenala jsem to. Šlo o fotku, kde držíte láhev Coca-Coly. Komplikované je to proto, že pro tuto značku pracujete, a je těžké posoudit, zda to jako placenou reklamu označit, či ne.

Tohle je zajímavé téma. Měl bych já jako influencer označovat každý příspěvek, kde se nachází třeba brand Coca- Cola, o který mě ale nikdo nepoprosil, který mi nikdo nezaplatil a nedostal jsem ani jednu plechovku? Pořídil jsem si to z vlastní vůle, protože to opravdu piju už od svých tří let a není to v rámci žádné kampaně. Jsem člověk, který sdílí svůj život a Coca- Cola k mému životu prostě patří.

Jonáš Čumrik vystoupí na odborném setkání s názvem Hrdinové, vládci a šašci: Mají influenceři takový vliv, v jaký zadavatelé doufají? 24. dubna od 17.30 hodin v klubu MAM. Co influencer marketing přinese značkám a jaký je jeho skutečný vliv na spotřebitele? A jak moc ovlivňuje navoněná každodennost prodejní čísla? Dočkáme se někdy zákonného nastavení pro reklamu v rukou influencerů? To vše a další užitečná data, poznatky a názory s námi budou sdílet zkušení marketéři. Tentokrát našimi hosty budou Hana Vávrová ze společnosti The Hive, která pomůže zjistit, jaký typ influencera se hodí k vaší značce, David Růžička ze společnosti Get Boost se bude zabývat návratností investice do influencer marketingu, Zuzana Kadlečková z Coca-Coly předvede konkrétní kampaň a její tvorbu z praxe a nebude chybět ani pohled na etiku v oblasti influencer marketingu, nad kterým se zamyslí Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace a public relations na FSV UK. Na závěr náš čeká živá diskuze se samotnými influencery, účast přislíbili například Anna Šulc nebo právě Johnny Machette. Součástí programu bude také volná zábava u dobrého jídla a kvalitních vín. Odborné setkání pořádá týdeník Marketing & Media. Podrobný program a vstupenky na akci najdete na www.fmfocus.cz

reklama