Společnost Associated British Foods, respektive jedna z jejích značek Primark, otevře na podzim obchod i v Praze. Na rozdíl od potravin a zemědělských produktů – patří mezi ně například i známá značka čajů Twinnings nebo chleba Kingsmill – se Primark soustředí na módu a generuje asi polovinu obratu skupiny.  V Evropě a Severní Americe provozuje Primark přes 363 obchodů a žádný e-shop. Čeští spotřebitelé jásají – ostatně facebooková stránka Chceme Primark v ČR nasbírala od svého založení v roce 2012 téměř čtyři tisíce fanoušků.

reklama
reklama

Úspěch Primarku je založený na jednoduché formuli: vyrobit co nejlevněji co nejvíce zboží a prodat je co nejvíce lidem. Nízké marže, vysoká návštěvnost obchodů a žádné riskování s vratkami. Primark proto nechce e-shop (Zoot by mohl vyprávět). Společně se Zarou (resp. koncernem Inditex), lídrem na trhu s „rychlou módou“, vyznává i Primark filosofii okopírovat co nejrychleji trendy, zjednodušit je do nositelného modelu a šup s tím na krám. Primark jde cenově i kvalitativně ještě mnohem níž, než Zara. V čem je ale Primark odlišný od dalších diskontních řetězců – proč má více vyznavačů, než třeba Kik nebo PepCo, které jsou cenově podobné? Protože se stále tváří jako módní obchod, ne jen jako obchod s oblečením.

Cílí především na teenagery, mladé lidi a mladé rodiny, kteří odtud odcházejí s taškami naditými oblečením – mnozí z nich se ani neobtěžují je prát, pak je prostře vyhodí nebo „dají na charitu“. Podobně jako další konkurence, například F&F, H&M nebo Marks&Spencer vyrábí i Primark v zemích, kde je tolerovaná dětská, dá se říci až otrocká práce za nesnesitelných podmínek, jak na to upozornila například tragédie zřícené tovární budovy Rana Plaza v Bangladéši v roce 2013, kdy zahynulo přes jedenáct set lidí. Primark jde ale pravděpodobně v nekalých obchodních praktikách ještě dále – je nechvalně proslulý opakovanými skandály s prosbami o pomoc, které do oděvů všili dělníci (Primark je označuje za hoaxy).

Primark je proto pro některé spotřebitele symbolem kombinace ignorování jak etického, tak ekologického myšlení („zaplevelují planetu šmejdy“) – řekněme si ale narovinu, že budou v menšině. Než si čeští zákazníci koupí v Primarku kašmírový svetr v ceně starbucksové kávy, mohli by vzít do hrsti selský rozum a zamyslet se nad tím, jestli skutečně chtějí být trendy za tuto cenu.

Autorka je vedoucí katedry marketingu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

 

reklama