Estonští anonymní diskutující byli před devíti lety po přečtení zprávy na zpravodajském portálu Delfi.ee opravdu rozzlobení. Lodní společnost Saaremaa totiž prorazila ledovou cestu, přes kterou se místní se svými automobily dostávali z pevniny na přilehlé ostrovy. Takový způsob dopravy byl výrazně levnější oproti trajektům, které společnost provozuje. Kvůli tomu diskutující pod článkem hrubě nadávali klíčovému akcionáři společnosti a vyzývali k jeho zavraždění.

reklama
reklama

Majitel lodní společnosti vyzval po šesti týdnech server ke smazání komentářů. Ten okamžitě reagoval a nenávistné příspěvky zmizely. I tak se ale společnost obrátila na estonský soud a ten prohlásil, že portál Delfi byl za komentáře odpovědný a musí zaplatit pokutu. Platnost tohoto rozhodnutí následně potvrdil i Evropský soud pro lidská práva.

"Dnešní rozhodnutí zajímalo jenom pár lidí, protože nebylo emotivní, byl to však historický moment," reagoval na rozhodnutí portál Delfi. O zlomový okamžik v mediálním právu se ale může jednat pouze v těch evropských zemích, které s takovými případy doposud nemají zkušenosti.

Odpovědnost vydavatele

Samotná pokuta byla nepatrná, dosáhla výše zhruba 8000 českých korun. Důležitější je ovšem rozsudek v tom ohledu, že odpovědnost vznikla provozovateli serveru, i když na výzvu k odstranění příspěvků reagoval okamžitě. "Rozhodnutí je přelomové v tom, že jednoznačně převážila odpovědnost vydavatele," řekl M&M právník Ondřej Preuss z platformy Dostupnyadvokat.cz. Soud přihlédl k několika faktorům. Příspěvky s výzvami k násilí zjevně porušovaly zákony a byly anonymní, nebylo tedy možné hnát k odpovědnosti jejich autory.

Podle soudu měla navíc diskuse podporovat komerční aktivity společnosti Delfi. "Sama vybízela čtenáře, aby do diskusí přispívali, přičemž kolem nich byly reklamy. Obchodní model byl tak částečně založen na tom, že diskuse multiplikovaly návštěvnost webu," vysvětlil okolnosti rozsudku Ondřej Preuss.

Podle šéfredaktora serveru Lupa Davida Slížka ale většinou diskuse nejsou zásadním zdrojem návštěvnosti ani příjmu z reklamy. "Vydavatel se bez nich většinou může obejít. Navíc je v poslední době znatelný trend, že se internetové diskuse přesouvají z debat pod články na sociální sítě," napsal redakci Slížek.

Na české servery by rozsudek obecně neměl mít vliv. Český zákon vychází z unijní směrnice o službách informační společnosti. Místní soudy s jejím výkladem už mají zkušenost. Rozhodovaly pouze tehdy, když byl provozovatel na nezákonný příspěvek upozorněn, a zkoumaly, za jak dlouho na tento podnět zareagoval.

Jenže soudní interpretace v jednotlivých členských státech Evropské unie může být jiná. Estonský soud totiž udělil pokutu i přesto, že portál Delfi mazal protiprávní příspěvky okamžitě. "To rozhodnutí není v souladu s naší judikaturou," vysvětlila M&M Eva Ondřejová, advokátka specializující se na ochranu osobnosti a mediální právo. "Velký senát Evropského soudu pro lidská práva ale neposuzoval, zda estonské soudy postupovaly správně, když vyloučily zákon promítající směrnici a aplikovaly pouze estonský zákon o odpovědnosti."

Soud ve Štrasburku výslovně zmiňuje, že aplikace práva je na jednotlivých národních soudech. Jeho rozhodnutí nezakládá žádné precedens, dle kterého by se měly ostatní evropské soudy řídit.

Obavy o východní Evropu

Významný dopad ovšem může mít rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva na ty země, jejichž soudy s takovými případy zkušenost nemají - konkrétně například Polsko nebo Maďarsko. Existují obavy, zda se místní soudy nebudou na štrasburský rozsudek odkazovat při rozhodnutích proti mediálním domům. "Tato rozhodnutí mají obrovský vliv, málokdy se k nim nepřihlédne," uvedl Ondřej Preuss. Podle něho budou mediální domy vyčkávat, zda nepřijdou další rozhodnutí, která by potvrdila trend nastavený ve Štrasburku.

Důležité také bude, jak se v budoucnu postaví k aplikaci směrnice v členských státech Evropská komise. "V roce 2014 se dotazovala mediálních domů, jaké jsou nejpalčivější problémy s aplikací směrnice. Má se vypracovat manuál, jak se směrnicí pracovat," nastiňuje další vývoj Eva Ondřejová. Evropská komise se bude snažit, aby byla aplikace jednotná a pro vydavatele napříč kontinentem předvídatelná. 

reklama