Chytrý, vynalézavý a stále dobře naladěný Ferda Mravenec na začátku roku oslaví 80. narozeniny. Komiksová postavička praktického optimisty se poprvé objevila v Lidových novinách 1. ledna v roce 1933 v rubrice, kterou kreslil a psal Ondřej Sekora. Ferda má dodnes své publikum. Knížky o slavném mravenci patří k dobře prodávaným, televiznímu seriálu loni meziročně vzrostla sledovanost.

Po třech letech v deníku se slavný mravenec s puntíkovaným šátkem kolem krku objevil také v knize, která vyšla pod názvem Ferda Mravenec, práce všeho druhu. V roce 1937 vyšla další knížka Ferda Mravenec v cizích službách, ke které se o rok později přidal titul Ferda v mraveništi. Všechny tři svazky se později vydávaly jednotně pod názvem Knížka Ferdy Mravence, která poprvé vyšla v roce 1962.

reklama
reklama

O knihy s Ferdou Mravencem je mezi dětmi stále zájem. "Patří stabilně mezi nejpopulárnější z hlediska prodejů. Nicméně, nedosahují úplně popularity Krtečka nebo Čtyřlístku, kteří patří spolu s Malým princem mezi nejprodávanější dětské knihy," řekla Zuzana Turňová z knihkupectví Neoluxor.

Jako hračka se ale Ferda už příliš nevyrábí, potvrdil místopředseda Sdružení po hračku a hru Jiří Šťastný. Plyšového Ferdu vyráběla společnost Moravská ústředna Brno, loni ale její produkci ukončila. "Je nám líto ale licenci Ferda Mravenec jsme z naší nabídky vyřadili. Mezi licencemi z naší nabídky patřil Ferda mezi běžný průměr," uvedl Blahoslav Dobeš z oddělení marketingu firmy. Pro export mimo ČR byl podle něj Ferda nezajímavý. Jediné exportní teritorium, které o něj mělo zájem, bylo Slovensko. Ferdu mravence stále vyrábějí jako loutku například firmy Truhlář marionety nebo RICI loutky.

V roce 1941 dostal Sekora z Lidových novin výpověď. Oficiálním důvodem byl židovský původ jeho ženy Ludmily, se kterým současně souvisel zákaz tvorby. O tři roky později byl kreslíř a spisovatel odvezen do pracovního tábora Kleinstein. Postavička Ferdy Mravence z jeho pera znova ožila až po válce mimo jiné v kreslených seriálech dětského časopisu Mateřídouška, který vydává Mladá fronta.

Vydavatelství u příležitosti výročí plánuje slavného mravence připomenout. Ne však v Mateřídoušce, která se v průběhu desetiletí zaměřila spíše směrem ke starším dětem. "Postavička Ferdy Mravence bude tedy připomenuta dětem mladším, a to v časopise Sluníčko, který je jim určen," řekla mluvčí Mladé fronty Pavlína Míčová s tím, že speciál Ferdy Mravence vyjde v časopise v květnu.

V roce 1943 se mravenčí hrdina dočkal prvního filmového zpracování. Desetiminutový film Ferda Mravenec režisérky Hermíny Tyrlové byl zároveň prvním českým snímkem vytvořeným animací loutek s drátěnými kostrami. V 70. letech Týrlová režírovala také stejnojmenný seriál opět vytvořený animací loutek.

Český kreslený seriál o Ferdovi zatím nevzniknul. Pavel Lipavský ze společnosti Merchandising Prague, která poskytuje licence na užití uměleckých děl, řekl, že o natočení večerníčkového kresleného seriálu Ferda Mravenec léta usiloval tvůrcův syn Ondřej Sekora mladší. "Z nějakých nám již neznámých důvodů neměla tehdejší Československá televize o výrobu seriálu zájem," přiblížil Lipavský.

Dodal, že po letech bezúspěšného úsilí se nakonec Sekora mladší rozhodl uzavřít smlouvu na výrobu kresleného seriálu s německou společností European Cartoon Production. V 80. letech tak vznikl seriál Ferda, který na českých obrazovkách koncem 90. let vzbudil rozporuplné reakce. "Kritika jej nemilosrdně zkritizovala a děti jej přijaly s nadšením," uvedl Lipavský s tím, že seriál se každopádně postaral o comeback Ferdy Mravence, který by jinak pro roce 2000 nebyl ani zdaleka tak populární.

Dodal, že několikrát opakované vysílání seriálu na českých TV kanálech v průběhu let 1998 - 2008 nesmírně pozitivně ovlivnilo prodané náklady knížek s Ferdou Mravencem. Užívací práva se po natočení seriálu podle Lipavského stala předmětem dalšího obchodu. "Po několika změnách majitele v současné době nakonec náleží české společnosti Film Distribution and Licensing," uvedl Lipavský. Majitelkou autorských práv se na základě dědického řízení stala manželka zesnulého Sekory mladšího.

Kreslené příběhy o šikovném mravenci, brouku Pytlíkovi, Berušce a dalších hrdinech Sekorova příběhu v roce 2012 vysílala TV Barrandov. Od ledna do 27. prosince seriál Ferda podle dat ATO-Mediaresearch sledovalo v podvečerním pásmu Animáček v průměru 55 000 dětí od čtyř do devíti let. Na pořad se zároveň dívalo  11 000 dětí ve věku od deseti do 14 let.

Počet dětských diváků se tak zvýšil. V roce 2011 vysílání Ferdy na TV Barrandov sledovalo v podvečer v průměru 33 000 dětí mezi čtyřmi a devíti lety. Ve skupině dětí od deseti do 14 let se na pořad loni dívalo 10 000 diváků. Mezi lety 2007 až 2010 seriál Ferda a Ferda II ze zahraniční produkce vysílala Česká televize. V předchozích letech se Ferda objevil také ve vysílání TV Nova.

reklama