Ještě před deseti lety si Pražané i obyvatelé Brna či Ostravy mohli cestou z práce přečíst nejnovější zprávy. V té době totiž stále vycházelo několik večerníků, novin, které měly uzávěrku kolem poledne a tiskly se brzy odpoledne. Nejstarší z nich, Večerní Praha, poprvé vyšla 1. dubna 1955 a její nástupce Večerník Praha tak oslaví půlstoletí existence. Od května 1995 ale "Večerka" nevychází odpoledne, na pultech trafik je podobně jako ostatní noviny už ráno.
Večerník Praha dnes patří do skupiny regionálních deníků vydavatelství Vltava-Labe-Press, na rozdíl od ostatních titulů z jeho produkce si ale zachovává určitou obsahovou a grafickou nezávislost. Letos v březnu navíc "Večerka" prošla výraznou změnou. Kromě nového loga, které definitivně opustilo původní písmo z 50. let, se změnila orientace deníku. Večerník Praha je nyní bulvárním titulem s velkými titulky, který konkuruje hlavně Blesku nebo novému deníku SuperSpy.
Večerní nebo odpolední vydávání novin je tak dnes v České republice minulostí, mělo přitom dlouholetou tradici. Už v červnu 1848 začal vycházet Pražský večerní list, zprvu denně, později v pondělí, středu, pátek a sobotu. Měl 5000 výtisků, dvojnásobek nákladu ostatních novin té doby; skončil v roce 1851. Začátkem 60. let 19. století přišlo politické uvolnění a s ním i rozvoj českého tisku. Většina deníků postupně začala tisknout i druhé vydání, "odpoledníčka Národní politiky" si ostatně kupoval i Haškův Švejk.
Tradici večerníků převzala také první republika a vycházely i za protektorátu. Konec této praxi přinesl až únor 1948, po kterém se čtenáři museli sedm let bez večerních novin obejít. Večerní Praha tak byla vítaným zpestřením, první číslo mělo uzávěrku kolem půl třetí odpoledne a přineslo informace o slevách v obchodech nebo o aktuální nabídce zboží v Bílé labuti. Šéfredaktorem tehdy byl normalizační ředitel Československé televize Jan Zelenka, mezi zakladatele "Večerky" ale patřil i pozdější disident Jiří Ruml.
Večerní Praze postupně přibyly obdoby i v dalších velkých městech republiky, Brně a Ostravě. Na rozdíl od pražského titulu, který se v roce 1991 přejmenoval na Večerník Praha, už ale ani jeden z nich nevychází. Starší byl Ostravský večerník, který vyšel poprvé v září 1968, skončil ale po šesti letech. Delší život měl Moravský večerník Rovnosti (od února 1970 Brněnský večerník), který naposledy vyšel v květnu 1998. Postupně mu totiž ubývali čtenáři a nepomohla ani významná změna, když v listopadu 1997 začal i Brněnský večerník vycházet už po ránu.
Po listopadu 1989 se v Praze objevily dva pokusy o vydávání dalšího večerníku. Prvním se jmenoval Dobrý večerník, v březnu 1993 ho založila dvacítka redaktorů, kteří odešli z Večerníku Praha. List s modrým záhlavím vydržel na trhu jen do srpna 1996, poslední rok a čtvrt přitom vycházel už ráno. Jeho nástupce, nazvaný Pražské noviny, pak přežil do března 1997. O vydávání večerních novin se pokusil i někdejší majitel Večerníku Praha (vlastnil jej od ledna 1991 do prosince 1997) Fidelis Schlée.
List nazvaný Večerka poprvé vyšel koncem března 1999 a distribuovali jej pouze kameloti. Proti vydávání se postavil nový majitel Večerníku Praha, kterým se v prosinci 1998 stala skupina Vltava-Labe-Press, kvůli podobnosti grafiky a názvu byla prý Večerka nekalou konkurencí. Schlée prodal společnost v červenci 1999 novému majiteli, ten ale vydržel večerník vydávat jenom do začátku dubna 2000. Bez úspěchu dopadly i dva pokusy o obnovení večerníku v Ostravě. První vycházel v letech 1990 až 1995, druhý jen od září 1999 do února dalšího roku.

reklama
reklama
reklama