V nedávné době byly opět udělovány rozhlasové licence. Některé z nich získaly nové rozhlasové stanice. Možná i vás napadla otázka, kolik zprovoznění nového rádia vlastně stojí a zdali jde o levnou záležitost.

Tomáš Trampota
Vše začíná bojem o licenci. Prvním krokem většiny subjektů je provedení analýzy rozhlasového trhu, případně výzkum poptávky po rádiu, se kterým chce ta která stanice na trh vstoupit, a provedení ekonomické rozvahy rentabilnosti projektu. Tyto prvotní náklady jsou celkem těžko vyčíslitelné a není u nás zvykem, že by se vždy opíraly o profesionálně zpracovaný průzkum trhu. Vyjdeme-li z nejnutnějších výdajů, které zřízení rádia přináší, musí rádio nejdříve zažádat o licenci Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, za kterou zaplatí poplatek ve výši 15 tisíc korun.
Odkud vysílat?
Nejpodstatnější investicí v začátcích stanice je technické vybavení rozhlasového studia. Tato investice je značně variabilní. Menší rádio se může spokojit jen s nejnutnějším vybavením. Záleží také, jakým způsobem bude rádio signál odbavovat. Michal Zelenka, předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání, poukazuje na to, že se cena základního technického vybavení rozhlasového studia může značně lišit: "pokud budete hodně šetřit, tak ho pořídíte za 2,5 milionu korun. Při investici do nejmodernějšího zařízení vás však může technika studia stát 8 milionů." Nutnost konkrétního technického vybavení se také odvíjí od formátu stanice. To potvrzuje i Natálie Lišková, mluvčí Regie Radio Music: "Cena se odvíjí od toho, jaké rádio být: hudební, informační, plnoformátové." I Lišková říká, že se cena techniky pohybuje v řádu statisíců až milionů. Velký vliv má fakt, jestli si stanice pořizuje zcela nové vybavení, nebo má možnost koupě "z druhé ruky".
Distribuce a autorská práva
Pokud máte licenci a vybavené studio, stačí najmout lidi a začít vysílat. K provozu rádia však patří vedle běžných provozních nákladů i specifické položky rozhlasového podnikání, např. platby za distribuci signálu a platby autorských práv k používané hudbě. Nejrozšířenější je distribuce signálu prostřednictvím Českých radiokomunikací. Jak uvádí tisková mluvčí společnosti Dagmar Francková, konkrétní cena pro jednotlivá rádia je výsledkem souhry mnoha faktorů. Záleží na tom, zda provozovatel má i další rozhlasové stanice, a může tedy získat zvýhodněný cenový balíček. Dalším faktorem je výkon požadovaného vysílače, délka uzavírané smlouvy a případné požadavky doprovodných služeb, jako například pronájem technologie vysílání. České radiokomunikace si však nemohou cenu zcela diktovat, protože je omezena státním regulativem.
Poplatek za tuto nezbytnou službu může pro regionální rádio při používání kilowatového vysílače představovat něco přes 50 tisíc korun měsíčně. Celoplošné rádio, které užívá vysílač o výkonu 10 kilowatt, bude platit podstatně více. Měsíčně se může jednat přibližně o 100 tisíc korun. Tato položka je podstatnou částkou nákladů každého rádia. To připouští i Natálie Lišková z RRM, která tvrdí, že distribuce signálu tvoří přes 20 % celkových nákladů.
Nezbytnou součástí programu všech formátů rádií je hudba. Podle autorského zákona ji samozřejmě nemohou užívat stanice volně a platí za ni organizacím OSAIntergram. Platby autorských poplatků jsou různé a odvíjejí se od podoby smluv, které má konkrétní rádio uzavřeno. Mluvčí Ochranného svazu autorského Vičová k tomu dodává, že tyto platby se uskutečňují na základě hromadných smluv podle určitého výpočtu, částka je buď paušální nebo procentuální z celkového příjmu stanice. Běžnější při tom je placení paušálem. Stanice hradí autorský poplatek organizaci OSA čtvrtletně. Přesné údaje jsou však předmětem obchodních smluv a stanice je nerady zveřejňují. U regionálních stanic může jít o částku kolem 12 tisíc korun pro OSA a 8 až 12 tisíc pro Intergram měsíčně. Natálie Lišková tvrdí, že každý provozovatel rádia se musí smířit s tím, že bude společnostem OSA a Intergram odevzdávat přes 7 až 8 % výnosů.
Běžné provozní náklady
K tomu všemu se řadí běžné provozní náklady, jako jsou mzdy, pronájmy, ceny energií, kancelářské potřeby a další. Mzdové náklady jsou velmi variabilní položkou podle konkrétního rádia a liší se podle regionů.
Odlišné typy stanic si vystačí s různým počtem zaměstnanců. Regionální plnoformátové rádio tak může mít kolem šesti až osmi moderátorů, tří až čtyř zprávařů, jednoho až dvou zvukových mistrů a ředitele stanice. V případě, že obchodní záležitosti neobstarává výhradně obchodní zastoupení rádia, má stanice své vlastní obchodní oddělení čítající obvykle tři až pět obchodníků. K tomu všemu je třeba přičíst ředitele rádia, asistentku a případné ředitele programu, hudby, propagace. Není však pravidlem, že by všechny profese byly ve stálém zaměstnaneckém poměru. Především moderátoři jsou placeni prostřednictvím smlouvy o dílo. Platby moderátorům se liší region od regionu v rozmezí 100 až 200 korun za hodinu. To však neplatí pro moderátorské hvězdy. Tým rádia se může zásadně lišit, pokud jde o hudební rádio, které se může obejít bez zprávařů. Suma sumárum může regionální rádio zpravidla dělat 8 až 16 lidí.
Reklama a promotion
Reklama a promotion jsou nezbytnou třešinkou na dortu nákladů. Bez nich nemůže rádio efektivně fungovat. Odhadovat potřebné reklamní náklady spojené se spuštěním nové stanice a v průběhu běžného chodu je velice ošidné. Jan NeumanMedia Marketing Services říká, že výše těchto nákladů se většinou odvíjí od toho, na co stanice vůbec má. Navíc řadu služeb lze získat prostřednictvím bartrových obchodů, a jsou proto obtížněji kalkulovatelné. Stanice by se však podle Neumana měly pře spuštěním více zaměřit na plánování marketingového rozpočtu na celý první rok běhu stanice. Měly by plánovat náklady na potřebné výzkumy, reklamní rozpočet a PR spojené jak s uvedením rádia na trh, tak i s následnými marketingovými kroky v průběhu roku.
s
TECHNICKÉ VYBAVENÍ RÁDIA. Největší počátečnÍ investicI pro nové rádio představuje technické vybavení studia. Její výše může být značně variabilní. Techniku můžete pořídit za 2,5 milionů, ale také za 8 milionů korun.


reklama
reklama
reklama