Chicago Ideas Week je týden, kdy se člověk může poučit hodně o politice, technologiích, marihuaně, kreativitě, managementu, jakož i o umělé inteligenci.

Jde o sérii různých přednášek, diskusí a panelů ke všem možným tématům. Následují setkání i diskuze s přednášejícími a samozřejmě jde také o nákup a podepisování jejich knížek. To všechno se odehrává v několika divadlech a sálech po celém Chicagu. Letos se tohoto fóra zúčastnilo několik set přednášejících, například politička Hillary Clinton, herečka Jessica Lange nebo hudebnice Liz Phair.

Zaskočil jsem si na diskusi, která se věnovala algoritmům umělé inteligence. Už obsazení panelu stálo za to – Dick Costolo, ex-CEO Twitteru, Julie Zhuo, Design VP Facebooku a Ramesh Srinivasan, profesor UCLA.

Zazněly zajímavé pohledy na umělou inteligenci a algoritmy. Umělá inteligence je už součástí našeho života, do budoucna bude doslova všudypřítomná a mění všechno kolem nás. Má a bude mít stále větší dopad na marketing, prodeje, komunikaci nebo inovace. 

Všichni diskutující během diskuze přiznali, že jakýkoli algoritmus je ze své podstaty předpojatý ve dvou směrech:

• Předpojatost tvůrce: Když je samotný design výrazně ovlivněn programátorem samotným a všemi kulturními předpojatostmi, které sdílí. Velice často odráží americké nebo čínské vidění světa a  rozhodovací kritéria. 
• Předpojatost dat: Protože data, na kterých se algoritmus učil, vždy reflektují jenom specifickou část reality, která byla předselektována tvůrci algoritmu a jeho ‘vychovateli’. Příkladem můžou být čínské algoritmy pro rozpoznávání tváře, které byly vytrénovány na čínských datech a identifikují tváře americké ženské černošské populace jako muže.

Co to znamená pro praktické použití v marketingu? Nutnost adapatce a kalibrace pro jednotlivé kultury a to, jak zpracovávají komunikaci nebo nakupují, tedy jak se u nich projevují různé předpojatosti chování.

Dalším velkým tématem byla etika algoritmů umělé inteligence. Julie Zhuo kladla důraz na to, že každý algoritmus obsahuje hodnotovou pozici, tudíž někomu prospívá a někomu škodí. Z toho důvodu je potřeba vyvíjet algoritmy v etickém kontextu, který jasně odpovídá na tři otázky:

• Komu tento algoritmus prospívá?
• Kdo bude tratit?
• Jak maximalizovat pozitiva a eliminovat negativa?

Používání algoritmů bude vždy o rozhodování co je ještě etické a co ne. Je tento způsob ovlivňování nákupních rozhodnutí v rozporu s etikou nebo ne? Zajímavou provokaci sdílel Dick Costelo. Důraz na etiku může podle něj vést k tomu, že se zpomalí některé inovace, což může mít za následek, že státy nebo výrobci, pro které je etika až druhořadá, získají konkurenční výhodu.  

Z tohoto důvodu existuje oblast, která je kritická pro úspěch v budoucnu. Jde o digitální identitu. Kdokoliv vyřeší velké dilema bezpečné digitální identity, bude mít velkou konkurenční výhodu a může narušit dominanci současných velkých hráčů – Facebooku, Googlu, Twitteru. Dočasným řešením můžou být různé statusy identit na základě důvěryhodnosti po dobu jejich virtuální existence. 

Vyřešení otázky virtuální identity by mělo dalekosáhlé důsledky nejenom pro marketing, komunikaci, kontakty s úřady, nabídku služeb nebo placení na webu. Výrazně by ovlivnila náš offline život a pravděpodobně i ekonomiku celkově. Došlo by k transformaci napříč všemi sférami našeho života.    

A poslední myšlenka, která rezonovala s celým auditoriem: Umělá inteligence vytváří nové příležitosti kdekoliv ve světě, nemusíte žít v Silicon Valley.